Vizuální pozorování Slunce nemohou sice konkurovat moderní technice, avšak pozorování vizuální či metodou projekce jsou oblíbené na vědeckých pracovištích, hvězdárnách a astronomy-amatéry, jimž přináší pozorování nové poznatky. Mají i dnes určitou hodnotu tím, že slouží k udržování mnoholetých řad pozorovacích dat sluneční činnosti za předpokladu, že jsou prováděna dlouhodobě a pečlivě.
Počátkem století nastupuje celá řada kvalitních pozorovatelů Slunce. Profesor Vojtěch Šafařík (1829-1902), který svá pozorovaní konal na své soukromé hvězdárničce v Praze-Vinohradech. Po jistou dobu zakresloval sluneční skvrny v Brně kolem roku 1882 světově proslulý zakladatel nauky o dědičnosti Johann Gregor Mendel, začátkem 20. století sledoval Slunce také baron Artur Kraus na své soukromé pardubické hvězdárně.
Na Slovensku pozoroval soustavně Slunce Mikuláš Konkoly-Thega od roku 1871 na své soukromé hvězdárně v Ó Gyale (dnešní Ústredná slovenská hvezdáreň v Hurbanově). Před vznikem sluneční Sekce pozorovala řada pozorovatelů, jako jsou Guth V. – Praha-Smíchov, Bílek J. – Praha-Vršovice, Hýbl V. – Krásno nad Bečvou, Kilián K. – Bosonohy, Link F. – Brno, Janovský K. – Praha-Pankrác, Šupík A. – Praha-Trója a Limbekr V. – Prostějov.
V období 1924-1964 organizovala vizuální pozorování Slunce Sluneční sekce ČAS. Dochované protokoly o tehdejších pozorováních jsou archivovány na Štefánikově hvězdárně v Praze na Petříně.
Od roku 1965 řídila Hvězdárna ve Valašském Meziříčí dobrovolnou síť hvězdáren a jednotlivých pozorovatelů v ČR a SR, zajišťovala semináře, archivaci, redukci a publikaci výsledků získaných pozorování.
Od roku 2005, tuto činnost převzala Sluneční Sekce ve spolupráci s Hvězdárnou Františka Pešty v Sezimově Ústí.
Na závěr: Pozorování sluneční fotosféry svědčí o obrovském rozsahu dat za posledních 130 let v našich zemích. Podle dostupných údajů bylo u nás v tomto období vykonáno nejméně cca 246 000 denních pozorování sluneční fotosféry, na nichž se podílelo 241 pozorovatelů Slunce ze 187 pozorovacích míst.
