Sluneční sekce ČAS je jednou z nejstarších sekcí. Vznikla v rámci ČAS jako jedna z prvních pod názvem Sekce pro pozorování Slunce. Její členové se aktivně zapojovali do pozorování Slunce již v r. 1920, kdy sekce teprve vznikala. Od počátku byli velmi aktivní, takže např. ve zprávě za rok 1928, kterou sestavil dr. Vladimír Guth, který tehdy sekci řídil, se dočteme, že ten rok členové uskutečnili 569 pozorování. Pozorování Slunce později shromažďoval František Kadavý na Petřínské hvězdárně. Sekce svoji činnost nepřerušila ani v době války a vlastně funguje až do dnešní doby, i když s nepatrně změněným názvem.

  Dnes má Sluneční sekce 25 kmenových a 16 hostujících členů. Ti nejsou jen z ČR, ale jsou mezi nimi i členové zahraniční, jako např. Pavol Rapavý, ředitel Hvězdárny v Rimavské Sobotě nebo Jurij Kuprjakov z Moskvy. Ve Sluneční sekci také dlouhá léta působil např. významný sluneční fyzik dr. Ladislav Křivský z Astronomického ústavu v Ondřejově a nebo v současné době prof. Miloslav Druckmüller z VUT Brno, autor matematické metody zpracování obrazu, která byla průlomem pro získávání unikátních informací ze snímků úplných zatmění Slunce. Mezi členy sekce nechybí ani řada současných i minulých pracovníků slunečního oddělení Astronomického ústavu v Ondřejově. V čele sekce je předsedkyně Eva Marková, místopředseda Michal Sobotka a hospodářka Ivana Macourková.

 
Obr. 1: Akce pro veřejnost

   Hlavní náplní sekce je i v současné době pozorování a studium Slunce, zveřejňování získaných výsledků a popularizace sluneční fyziky. Členové sekce pozorují především sluneční fotosféru a zakreslují sluneční skvrny. Jedním z členů, který pozorování Slunce zasvětil prakticky celý svůj život, byl amatérský pozorovatel a čestný člen ČAS pan Ladislav Schmied. Za 66 let systematického pozorování pořídil 12 500 kreseb sluneční fotosféry. Pravidelně z nich sestavoval synoptickou mapu slunečních skvrn pro jednotlivé otočky. Všechny jím sestavené synoptické mapy za období 1948 – 2005 vydala Sluneční sekce ve spolupráci s Hvězdárnou v Úpici na CD. 

 Obr. 2: Ukázka synoptické mapy (otočka č. 1874) vytvořené Ladislavem Shmiedem

  Po smrti Ladislava Schmieda se této činnosti ujal jeho žák a spolupracovník Vlastislav Feik, který je v současné době za Sluneční sekci koordinátorem. Výsledky pozorování Slunce a statistiky jsou pravidelně publikovány na webovských stránkách Sluneční sekce (http://slunce.astro.cz), kde lze také najít Bulletin pro pozorovatele Slunce.

  Vlastní činnost členů Sluneční sekce probíhá spíše individuálně, protože její členové jsou rozptýleni prakticky po celé republice a několik je i v zahraničí. Jedná se především o již zmiňované pozorování Slunce jak v optickém tak i rádiovém oboru a o pozorování úplných zatmění Slunce, jichž se nejen zúčastnili, ale v řadě případů se významně podíleli na organizaci expedic za pozorováním úplného zatmění Slunce. Podařilo se jim přivést spoustu jedinečných dat z různých koutů světa. Jedním z úspěšných amatérských pozorovatelů je např. Jan Sládeček.

Obr. 3: Pozorování hybridního zatmění Slunce 3.11.2013 pozorovací místo v Ugandě (foto Jan Sládeček)

Obr.4: Hybridní zatmění Slunce 3.11.2013 v Ugandě – úplná fáze (foto Jan Sládeček)

 Většina snímků je pak matematicky zpracovávána prof. Miloslavem Druckmüllerem a slouží jako podklad pro řadu dalších odborných a vědeckých publikací.

 Obr.5: Obrázek úplného zatmění Slunce 3.11.2013 po matematickém zpracování
 (autor Miloslav Druckmüller)

 Se svými výsledky členové sekce seznamují veřejnost v rámci přednáškové činnosti, publikují je jak ve vědeckých tak ve vědecko-populárních časopisech a prezentují na tuzemských i zahraničních seminářích, kdy na některých z nich se podílí i organizačně. Jedním z nejoblíbenějších je sluneční seminář pořádaný pravidelně jednou za dva roky na Slovensku, ale i každoroční konference „Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí“, jejímž hlavním garantem je Hvězdárna v Úpici. 

Obr. 6: Sluneční seminář na Slovensku

 Ze zahraničních akcí jmenujme alespoň Evropský sluneční mítink nebo mezinárodní workshop CESRA, 
který se v r. 2013 konal v Praze. Od r. 2013 se v Praze také koná setkání členů Sluneční sekce, jehož cílem je hlavně výměna zkušeností. Tato setkání by v budoucnu měla probíhat pravidelně.

Obr.7: Ze setkání členů Sluneční sekce 2013 (foto Jan Sládeček)

  Členové sekce též zaujímají významné místo mezi radioamatéry. Díky soustavnému sledování aktivity Slunce a magnetického pole Země a stavu ionosféry vytváří krátkodobé a střednědobé (většinou týdenní a 27 denní) předpovědi sluneční aktivity, magnetického pole Země a ionosférického šíření dekametrových vln. 

  Řada členů je zastoupena i v různých mezinárodních organizacích zabývajících se pozorováním Slunce (např. JOSO a EAST). Sekce pořádá nebo spolupořádá různé soutěže (např. soutěž o nejlepší snímek zatmění Slunce 29.3.2006). Podílela se např. i na akcích v rámci Mezinárodního heliofyzikálního roku. Zástupci sekce nechybí ani jako přednášející na letní astronomické expedici určené mládeži se zájmem o astronomii, která každoročně probíhá v Úpici. Podílí se i na vedení různých studentských prací a konzultační či oponentské činnosti.

  Při všech svých aktivitách Sluneční sekce úzce spolupracuje s organizacemi zaměřenými na pozorování a výzkum Slunce. Je to především sluneční oddělení Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i., Hvězdárna v Úpici a Hvězdárna Valašské Meziříčí. Veškeré informace o činnosti sluneční sekce lze najít ve výročních zprávách Sluneční sekce ČAS, která je umístěná na stránkách sekce ( http://slunce.astro.cz ). Tam lze také nalézt novinky týkající se sluneční aktivity a výzkumu Slunce.

Obr. 8: Snímek přechodu Venuše přes sluneční disk 6.6.2012 (foto Daniel Podrazský)

 Sluneční sekce sdružuje profesionály i amatéry, kdy je možná bezprostřední spolupráce a výměna nápadů oběma směry. Amatéři tak mají možnost ve spolupráci s profesionály podílet se na vědeckých výzkumech. A naopak profesionálové tímto způsobem mají možnost získat mezi amatéry nadšené pozorovatele často s technickým vybavením na profesionální úrovni, kteří navíc mají zápal a čas. Ti svými pozorováními mohou přinést hodně nového do vědy, např. při pátrání po efektech předpovězených pomocí modelů, čímž mohou přispět k jejich potvrzení či zdokonalování.

  Členem se může stát každý člen ČAS, který zaplatí příspěvek do sekce, jehož výše v současné době (rok 2020) činí 50,- Kč. Pokud má člen zájem o aktivní činnost, může se podílet případně samostatně provádět jakékoliv pozorování Slunce, z čehož nejvděčnější je právě pozorování sluneční fotosféry a zakreslování slunečních skvrn. Mohou se tak stát i spoluautory odborných publikací. Kromě toho se členové sekce mohou podílet na přednáškové a publikační činnosti, vedení kroužků, konzultační činnosti a zúčastňovat se různých seminářů, kdy při aktivní účasti je někdy možné i získat pro člena Sluneční sekce finanční příspěvek od ČAS.

 Eva Marková