Rychlý vývoj techniky ve dvacátém století učinil konec chápání astronomie jen jako krásné vědy s malým praktickým využitím. Významnou roli hrál mj. i objev ionizovaných vrstev v atmosféře a jejich závislosti na sluneční aktivitě. Význam rádiového spojení vzrostl zejména během válečných konfliktů a následně i během studené války, kdy šlo jak o zvýšení spolehlivosti rádiové komunikace, tak o efektivní pokrytí konkrétní oblasti rádiovým signálem. Tlak byl tak velký, že se dokonce našly prostředky k budování nových observatoří (např. Skalnaté pleso, nebo Kanzelhöhe a např. prof. Walter Dieminger, sestavoval předpovědi ionosférického šíření radiových vln již od roku 1943).
V 70. letech minulého století dospěl ondřejovský astronom Ladislav Křivský k závěru, že současné poznatky a dostupná data již umožňují sestavování dostatečně přesných krátkodobých až střednědobých předpovědí sluneční aktivity. K jejich pravidelnému zveřejňování chyběly dvě věci: větší četnost pozorování a odběratelé předpovědí. První problém vyřešil Ladislav Křivský projektem „FOTOSFEREX“, kdy byly z jednotlivých hvězdáren od západu Čech po východ Slovenska zasílány obyčejnou poštou (později i faxem) do Ondřejova kresby sluneční fotosféry. A tehdy opravdu byla např. odpolední poštovní zásilka z Prešova zpravidla druhý den ráno v Ondřejově. I díky tomu, že se v Československu, se svým rozměrem více než deset stupňů zeměpisné délky, téměř denně najde místo, kde je alespoň na chvíli jasno, „FOTOSFEREX“ fungoval výtečně.
Pro tvorbu ionosférické předpovědi zbývalo doplnit její sluneční část informací o aktivitě geomagnetického pole. A tak mi nezbývalo, než se je naučit sestavovat sám (zpočátku jsem částečně vycházel z nepravidelně sestavovaných předpovědí Borise Valníčka). V roli odběratelů předpovědí se od počátku osvědčili radioamatéři a s vysíláním z Ondřejova nebyl a ani dnes není problém. Mezi radioamatéry je všude na světě i poměrně hodně profesionálních spojařů, najdou se mezi nimi i astronomové a i proto se počet odběratelů u nás i v zahraničí od počátku rychle zvyšoval. Dalším krokem bylo zvládnutí metodiky sestavování měsíčních předpovědí šíření dekametrových vln, které jsou již dlouhé desítky let publikovány v časopisech a v bulletinech. Od 50. let XX. století během svého působení v Ondřejově se jimi zabýval Jiří Mrázek, na nějž se mi podařilo navázat od roku 1980. Výsledek nyní najdete každý měsíc vedle ČR i v Německu a v Rakousku a týden co týden v USA.
Nic z uvedeného nikdy nebyla a není práce pro jednotlivce, a tak se Ladislav Křivský neobešel jak bez sítě „FOTOSFEREX“, tak i bez toho, aby mi prozradil něco z tajemství astronomie, souvisících s předpovídáním sluneční aktivity (takže jsme se zpočátku podle potřeby střídali). Ze zájemců mezi radioamatéry vznikla pětičlenná skupina „Propagation Interested Group“ a její členové se specializovali na různé druhy šíření radiovln v souvislosti se sluneční aktivitou. Jediný z nich, Petr Kolman, který zvládl problematiku předpovědí změn aktivity Slunce i stavu magnetosféry a ionosféry v celé šíři, se stal po řadu let jejich spoluautorem a najdete jej i mezi osmnácti jmény v seznamu na https://www.asu.cas.cz/~sunwatch/page/staff
František K. Janda Ondřejov Spoluautor týdenních předpovědí sluneční a geomagnetické aktivity od ledna 1978
