Ve věku 92 let nás opustil člověk, který věnoval svůj život poznávání naší nejbližší hvězdy, Slunce, zasloužil se o rozvoj české sluneční fyziky a celého Astronomického ústavu Akademie věd.

Václav Bumba se narodil v roce 1925 v Domažlicích, po válce vystudoval astronomii na Karlově univerzitě v Praze a v prosinci 1948 nastoupil na ondřejovskou hvězdárnu. V roce 1955 odjel na Krymskou astrofyzikální observatoř, kde se tři roky jako doktorand zabýval sluneční spektroskopií. V roce 1964 byl na ročním pobytu na hvězdárnách Mt. Wilson a Palomar, kde spolu s Dr. Howardem sestavil první synoptické mapy slunečního magnetického pole. Během své vědecké kariéry se zabýval studiem vývoje slunečních magnetických polí, aktivních oblastí na Slunci a slunečních skvrn, a vybudoval první sluneční magnetograf v Ondřejově.

V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století vedl sluneční oddělení a patnáct let byl ředitelem Astronomického ústavu. Během této doby byly postaveny horizontální sluneční spektrografy, desetimetrový radioteleskop, nová kopule 60 cm dalekohledu a také velká budova kosmické laboratoře. Staral se o mladé vědecké pracovníky a využíval svých vědeckých kontaktů k jejich prosazení na mezinárodní úrovni.

Byl členem korespondentem Československé akademie věd a zastával v ní četné důležité funkce, stejně jako v Mezinárodní astronomické unii a redakční radě časopisu Solar Physics. I po odchodu do důchodu žil vědeckou prací, dokud mu to zdraví dovolilo. Zanechal po sobě přes 380 vědeckých publikací.

Doktor Bumba strávil na ondřejovské hvězdárně 69 let svého života. A byla to léta plodná, jejichž výsledky máme stále před očima. Čest jeho památce.

dr. Michal Sobotka