Sluneční fyzika je jako každá jiná věda mezinárodní záležitostí. Dosažené výsledky jsou prezentovány a konzultovány na konferencích pořádaných v různých částech světa.

Wroclaw 

 V květnu 2013 se ve Wroclawi konala konzultace slunečních fyziků z Polska, České republiky, Slovenska a dalších sousedních zemí. Je organizována každé dva roky pokaždé v jiné zemi a navazuje na třicetiletou tradici regionálních setkání, která byla byla v r. 1991 přerušena na dlouhých 20 let. Na letošní wroclawské konferenci bylo během tří dnů prezentováno na 40 sdělení o výsledcích i záměrech studia sluneční fyziky pomocí velkých pozemských dalekohledů, specializovaných kosmických aparátů i numerických modelů zaměřených na jevy sluneční aktivity. Účastníci navázali nové vědecké kontakty a projednali řadu nových projektů. Zajímavé byly rereráty o kosmických experimentech připravovaných spolu s evropskou i ruskou kosmickou agenturou. Nové přístroje se vyznačují vyšším rozlišením prostorovým i časovým, novými účinnými detektory i sofistikovaným softvérem. Polská účast na kosmických experimentech se (na rozdíl od současných českých – spíše dílčích) vyznačuje komplexností. Polská pracoviště kosmického výzkumu totiž nepostihla po r. 1989 tak rozsáhlá redukce a likvidace vývojových, výrobních a personálních kapacit jako v bývalém Československu.

Pohled z astronomické věže Wroclawské university na největší kostelní věž západního Slezska.

Praha

 Další významnou konferencí, tentokrát organizovanou v Praze v posledním červnovém týdnu, byla konference CESRA. O ní je podrobně pojednáno v předchozím článku. Vědecká i organizační úroveň konference byla účastníky hodnocena jako velmi úspěšná. Při volbách do nového řídícího výboru CESRA byl nominován a zvolen i zástupce České republiky, ondřejovský sluneční fyzik Dr. Miroslav Bárta. Účastníci touto volbou ocenili vysokou kvalitu jeho vědecké práce i jeho rozhodující organizátorskou úlohu při přípravě a excelentním průběhu pražské konference. Místní organizační výbor pod jeho předsednictvím zajistil pro konferenci na vysoké úrovni všechny specializované služby za relativně nízký konferenční poplatek účastníků. Nejpodstatnější vědecké příspěvky přednesené na konferenci budou publikovány ve speciálním čísle časopisu Solar Physics. Redigováním byl pověřen spolupředseda vědeckého výboru konference doc. Marián Karlický.

 Oba výše jmenovaní kolegové byli za mimořádné a originální vědecké výsledky nedávno oceněni Cenou AVČR. Je to významné uznání jejich dlouhodobého úspěšného studia rekonexe magnetického pole a dalších energetických procesů ve slunečních erupcích.

Hangzhou, Zhengxiangbaiqi, Beijing

 Na závěr se chci zmínit o konferencích, které tým ondřejovských slunečních fyziků navštívil v závěru podzimu na třech místech v Čínské lidové republice. Cesta byla převážně financována z programu RadioSun. Jde o projekt Rámcového programu FP7, zaměřený na spolupráci britských, ruských, čínských, polských a českých slunečních fyziků specializovaných především na radiové záření Slunce. Koordinací české účasti je pověřena Ing. Hana Meszárošová z Ondřejova. První z konferencí byla 2. Asijsko-pacifická konference slunečních fyziků v Hangzhou. Jde o jedno z významných měst na jihovýchodě Číny s dlouhou tradicí. Desetimilionové město se už nachází v subtropech, 180 km jižně od Šanghaje v obrovské deltě řeky Jang ce. Je proslulé rozsáhlými plochami jezer a vodních kanálů se stovkami kamenných můstků, jejichž krásu popisoval již Marco Polo. Na konferenci byli zastoupeni především sluneční fyzici z Číny, Indie, Jižní Koreje, Japonska a Ruska. Přednesené referáty shrnovaly nejnovější výsledky ve všech oblastech sluneční fyziky, od slunečního nitra až po heliosféru, v nichž mají pracoviště uvedených vědeckých velmocí světově významnou pozici. Evropané se dali snadno spočítat na prstech: Češi, Belgičan a Řek. Z teplého a vlhkého počasí Hangzhou jsme se během jedné noci přesunuli vlakem do Beijingu (Pekingu) a hned autobusem po nové dálnici pokračovali půl dne na sever do města Zhengxiangbaiqi v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko, kde už byl sníh a mráz. Dálnice překonává horské pásmo a podchází Velkou čínskou zeď. Město je zcela nové, se širokými ulicemi a velkými plochami lemovanými administrativními budovami a obchody. Vedle velké internátní školy, kam jsou sváženi žáci i ze vzdálených pasteveckých vesnic, se nachází Museum vědy, které na tři dni hostilo vědeckou konferenci projektu RadioSun. Všichni účastníci na tomto prvním workshopu nového projektu seznámili ostatní s aktuálními výsledky své práce a s dalšími záměry. Čínští organizátoři se pochlubili zcela novým obřím radioheliografem v nedalekém Ming Antu, který se nachází v oblasti bez radového rušení a je právě uváděn do plného provozu. Jeho parabolické antény jsou rozmístěny ve spirálních větvích od obzoru k obzoru.

Střední část radioheliografu Ming Antu.

 S krátkou zastávkou na Velké čínské zdi jsme se přesunuli do objektu Národních observatoří Číny (NAOC) v Beijingu, kde konference RadioSun pokračovala školou pro studenty a následnou diskusí.

Budova NAOC v Beijingu. V pozadí vyhlídkové věže u Olympijské vesnice.

 Dvacetimilionová megapole nás často mile překvapila modrou oblohou, tak rozdílnou od hustého smogu, který pamatuji při poslední návštěvě v r. 2007 na stejném místě a ve stejném období. Nahrazení všech starých aut a autobusů novými, nasazení odlučovačů na komíny tepláren a elektráren a všudypřítomná opečovávaná zeleň přinesla neuvěřitelnou změnu. Čína je země s bohatými dávnými tradicemi, dynamickou přítomností a velmi nadějnou budoucností.
Kdybych byl mladší, začal bych se učit čínsky.

Pavel Kotrč