obr.7 - kompozitní obrázek asi z 14 různých expozic, objektiv 500 mm/f 8
foto autor, zpracování Miloslav Druckmüller

Přípravy na cestu do Austrálie za úplným zatměním Slunce začaly už v roce 2009 po návratu z Číny, kde se pozorování úplné fáze kvůli oblačnosti nezdařilo. Neúspěchem skončil také pokus v roce 2010 na jednom atolu ve Francouzské Polynésii. Z tohoto důvodu jsem projevil značné úsilí k uskutečnění expedice do Austrálie 2012. Mým hlavním cílem bylo pozorování a fotografování sluneční koróny pro pozdější zpracování.

Vzhledem k velké vzdálenosti byla stanovena cestovní agenturou poměrně vysoká finanční částka pro zabezpečení cesty. Nakonec se podařilo skupinu osmi lidí a jednoho průvodce uzavřít a do Austrálie odcestovat. Z hlediska světového času (UT) začalo zatmění Slunce 2012 dne 13.11 a skončilo 14.11. Podle místních časů to bylo naopak, pás totality vznikl dne 14.11. v severní Austrálii, pak pokračoval severně od Nového Zélandu proti datové hranici přes Tichý oceán a skončil 13.11. před jižní Amerikou. Jediným místem k pozorování úplné fáze na pevnině byla severní Austrálie. Většina astronomů a příznivců tohoto jevu se soustředila do několika míst podél pásu totality, lepší dostupnost byla na pobřeží.

Stanoviště pro fotografování úkazu, přístrojová technik
foto Zdeněk Novák

Tři dny před zatměním Slunce dorazila naše expedice do města Cairns ve státě Queensland. Již předem bylo dohodnuto, že místo pozorování bude zvoleno až den před zatměním Slunce podle vývoje počasí. Na základě předpovědi meteorologických modelů jsem rozhodl o přesunu výpravy z pobřeží do vnitrozemí k plánované lokalitě Adams Dam, která ležela na ose pásu totality. Stanoviště bylo v australské stepi vzdálené asi 100 km na západ od východního pobřeží. K večeru jsme dorazili k uvedené lokalitě, ale vzhledem k okolnímu terénu a poměrně vysokému porostu jsme se rozhodli pokračovat dál. Jako ideální místo pro pozorování se jevil asi 5 km vzdálený vysílač na nejvyšším kopci v okolí. Průsek mezi stromy byl naštěstí správně orientován, byl ověřen podle azimutu východu Slunce. Již před námi na stejné místo dorazila australská skupina. Téměř celou noc jsem se věnoval přípravám na fotografování úplné fáze, bylo zapotřebí zkontrolovat funkčnost paralaktické montáže a programu v notebooku v propojení se dvěma fotoaparáty. Kolegové z expedice se plně věnovali pozorování a fotografování noční oblohy, která byla posetá hvězdami. Bylo jasno a nikde žádné osvětlení, takže zde panovaly ideální podmínky.

Východ Slunce nastal v 5:44 místního času a téměř současně začala i částečná fáze zatmění Slunce. Se stoupajícím slunečním diskem se zvětšovala plocha jeho zarytí Měsícem, takže se intenzita osvětlení nezvyšovala. Úplná fáze zatmění Slunce nastala přibližně v 6:38 a skončila v 6:40 místního času, intenzita okolního osvětlení se začátkem totality prudce poklesla a s koncem rychle vzrostla. Výška zakrytého slunečního disku nad obzorem dosahovala asi 12°.

Těsně před úplnou fází jsem spustil počítač aby automaticky proběhlo focení předepsaných expozic. Bohužel se brzy ukázalo, že jsem stiskl enter příliš brzy a tím neproběhlo snímkování průběhu úplné fáze podle předem daného scénáře. Přesto se podařilo zaznamenat několik různých expozic sluneční koróny použitelných pro pozdější zpracování.

Stanoviště pro fotografování úkazu, paralaktická montáž, teleskop 1035 mm/f 9,4 s filtrem 
foto Miloslav Zapletal

K fotografování úplné fáze byly použity dvě digitální zrcadlovky Canon EOS 350D, zejména pro jejich příznivou cenu a nízký šum. K dispozici byl ruský teleobjektiv 3M-5A 500mm/f8 a astronomický dalekohled TSC/Vixen 2605 1036mm/f9,4. Fotoaparáty s objektivy byly umístěny na paralaktické montáži Vixen Photo Guider GP2. Montáž mi zapůjčil Jan Zahajský, kterému tímto děkuji. Fotografování sluneční koróny proběhlo automaticky, takže jsem se mohl věnovat samotnému pozorování. K tomuto účelu byl použit již osvědčený triedr Zeiss 8x30, který podobně jako lidské oko věrně zobrazuje strukturu sluneční koróny. V průběhu úplné fáze byla pořízena malým fotoaparátem na stativu fotografie okolní krajiny, kde je patrný kužel stínu Měsíce. Byl pořízen také videozáznam jako dokument k celkové atmosféře kolem zatmění Slunce. Kolegové rovněž fotografovali úplnou fázi, zejména Vlasta Neliba a Martin Arnošt, kteří měli zkušenosti z minulých expedic.

Kužel stínu Měsíce a okolní krajina při úplné fázi zatmění Slunce 
foto autor

Snímek vnitřní koróny, objektiv 500 mm/f 8, expozice 1/125 s  foto autor

Upravený snímek vnitřní koróny s protuberancemi,  objektiv 1035 mm/f 9,4  foto a úprava autor

Zpracování snímků sluneční koróny bylo provedeno ve dvou krocích. Nejprve vzniklo předběžné, kdy bylo kombinováno 5 snímků s různými expozičními časy (obr. 6). V podstatě jsem se snažil postupně nahradit přeexponovaná místa z dalších fotografií (obr.6). Hlavní zpracování pak provedl Miloslav Druckmüller, který se zabývá numerickými metodami analýzy obrazů, tvorbou programů specializovaných na vizualizaci jemných struktur ve sluneční koróně. Na kompozitním snímku (obr.7 v úvodu článku) detailně vystupuje jemná struktura bílé koróny (F + K). Vzhledem k tomu, že byly přeexponovány snímky na začátku úplné fáze a na konci expozice chyběly, tak na tomto obrázku nahradilo Měsíc černé kolečko.

obr.5 - Snímek střední koróny, objektiv 500 mm/f 8, expozice 1/2 s foto Jan Bartoš

obr.6 - Kombinovaný snímek ze 4 různých expozic, objektiv 500 mm/f 8  foto a zpracování autor

Celkově lze českou výpravu za úplným zatměním 2012 zhodnotit jako úspěšnou. Zejména počasí tentokrát vyšlo, což je nejdůležitější předpoklad k úspěšným snímkům sluneční koróny. Příští společná expedice za úplným zatměním Slunce je plánována na srpen 2017 do USA. Ve skrytých přáních jsou i dřívější termíny.